Rasa a inteligence

Diskuse o rase a inteligenci – konkrétně tvrzení o rozdílech v inteligenci na základě rasové příslušnosti – se objevují v populárně-naučném i akademickém výzkumu od doby, kdy byl poprvé zaveden moderní koncept rasy. Se vznikem testování IQ na počátku 20. století byly pozorovány rozdíly v průměrných výsledcích testů mezi rasovými skupinami, ačkoli tyto rozdíly v průběhu času kolísaly a v mnoha případech se neustále snižovaly. Celou problematiku dále komplikuje fakt, že moderní věda ukázala, že rasa je spíše sociální konstrukt než biologická realita, a inteligence nemá žádnou dohodnutou definici. Platnost testů IQ jako měřítka lidské inteligence je sama o sobě sporná. V současné době panuje vědecký konsenzus, že genetika nevysvětluje rozdíly ve výkonech v testech IQ mezi rasovými skupinami, a že pozorované rozdíly mají tedy původ v prostředí.

Tvrzení o vrozených rozdílech v inteligenci mezi rasami hrála v historii vědeckého rasismu ústřední roli. Prvními testy, které ukázaly rozdíly ve výsledcích IQ mezi různými skupinami obyvatelstva ve Spojených státech, byly testy rekrutů americké armády za první světové války. Ve dvacátých letech 20. století skupiny eugenických lobbistů tvrdily, že tyto výsledky dokazují, že Afroameričané a některé skupiny přistěhovalců mají nižší intelekt než anglosaské bílé obyvatelstvo a že je to způsobeno vrozenými biologickými rozdíly. Tyto názory pak využívali k ospravedlnění politiky rasové segregace. Brzy se však objevily další studie, které tyto závěry zpochybňovaly a namísto toho tvrdily, že armádní testy nedostatečně kontrolovaly faktory prostředí, jako je socioekonomická a vzdělanostní nerovnost mezi černochy a bělochy. Pozdější pozorování jevů, jako je Flynnův efekt a rozdíly v přístupu k prenatální péči, rovněž poukázala na způsoby, jakými faktory prostředí ovlivňují skupinové rozdíly v IQ. V posledních desetiletích, kdy došlo k pokroku v poznání lidské genetiky, vědci tvrzení o vrozených rozdílech v inteligenci mezi rasami obecně odmítli, a to jak z teoretických, tak z empirických důvodů.